Okrasná školka Droždín
úvodní stránka nabídka rostlin / ceník kontakt zasílání popisy a obrázky rostlin
zpět na obsah - návody
návody
 
popisy a obrázky rostlin
listnaté
pnoucí
trvalky
jehličnaté
ovoce
méně známé ovoce
 
 
 

 

 
 

Pistácie (Pistacia vera)

 

Zkušenosti s pěstováním pistácií

Ing. Martin Pražák, zahradnictví v Droždíně

FOTOGALERIE K PĚSTOVÁNÍ PISTÁCIÍ ZDE

 

 

Pistácie čili řečík pistácie je příbuzný dalších asi 15-ti řečíků, subtropických dřevin z čeledi Anacardiaceae. Známé jsou zejména středomořské řečíky Pistacia terebinthus, řečík terebintový a  P. lentiscus, řečík lentišek. Jejich plody jsou droboučké a nevyužitelné, skýtají nicméně jiné možnosti využití, jako Mastix, terpentýn atd.

 

Pistácie, Pistacia vera, je nízký opadavý stromek či keř dorůstající obvykle 4 - 6 m. Listy jsou lichospeřené, obvykle se 3 či 5 lístky, mladé semenáčky pak zpočátku s lístkem jedním. Květy jsou droboučké, odděleného pohlaví. Květní pupeny raší zároveň s listy, v závislosti na počasí obvykle v dubnu. Květy jsou uspořádány do hustých hroznů resp. lat, rostliny jsou dvoudomé, větrosnubné. Kvetení v našich podmínkách probíhá nenápadně, začíná v polovině dubna, vrcholí ve druhé a třetí dekádě května.

 

Plody

Plody visí ze stromů v hroznech (latách), jsou obaleny načervenalou, snadnou odstranitelnou rubinou. Samotné oříšky po uzrání z velké části sami pukají a zůstávají charakteristicky pootevřené. Semena pistácie obsahují asi 20 % bílkovin, 40 – 60 % tuku a 15 % sacharidů. Pojídají se sušená, pražená, solená, používají se do pečiva, zmrzlin, krémů. V době optimální plodnosti, čtyřicátým rokem, může dát rostlina až 200 kg plodů, průměr je asi 50 kg. To jsou údaje z literatury, zatím tak dlouhé zkušenosti nikdo u nás nemá.

 

Původ

Původem je pistácie ze středního východu. Dosud lze planě rostoucí stromy spatřit zejména v horách Afghánistánu a Íránu, v nadmořských výškách 600 - 1800 m. n. m. Dožívají se i 400 let, dorůstají do 10 m. Osidlují velmi suchá, často kamenitá stanoviště, kořeny pistácií v takových nehostinných podmínkách rostou i 4-5 m pod povrch země. Obvyklý úhrn srážek v původních oblastech rozšíření je 300 – 600 mm. Pistácie je světlomilná.

 

Pěstební oblasti

Kulturně je pistácie rozšířena ve všech teplejších subtropických oblastech. Mimo původní oblast rozšíření je dlouho pěstována ve středomoří a v Číně, mladší významné pěstitelské oblasti jsou v USA a Austrálii. Směrem k chladnějším oblastem pěstování je limitujícím faktorem ekonomického pěstování délka vegetační doby, směrem k teplejším délka zimní dormance.

 

Pěstebně nejexponovanější oblastí pistácií je provincie Kerman v Íránu. Orientační klimatické a geografické hodnoty pro hlavní město Rafsanžán: prům. souhrn srážek 99,5 mm, maximální teplota 45°C, minimální -15°C, 74 je průměrná délka mrazových dnů, průměrná nadmořská výška 1577 m. n. m.

 

Klimatické nároky

Nároky na délku vegetace jsou zhruba srovnatelné s náročnějšími odrůdami révy. Obecně však chladnější oblasti, zejména pod vlivem atlantického klimatu znamenají také zvýšení úhrnu srážek, což není pro pistácii příznivé. Optimální je kontinentální suché podnebí. Znamená to zejména málo srážek a množství slunečního záření, chladné až mrazivé zimy, horká léta. Velmi teplé oblasti subtropů, bez výrazného zimního ochlazení, neumožňují pistáciím prodělat zimní chladovou dormanci, pistácie nejsou schopny uspokojivě kvést.

 

Mrazy

Pistácie je jednoznačně velmi mrazuodolná. Již mladé rostliny jsou schopny odolávat mrazům běžným v našich podmínkách. Dosud jsem na volně pěstovaných rostlinách nepozoroval žádné mrazové poškození. V okolí Olomouce, kde několik let pěstuji semenáče pistácií ve volné půdě, pozoruji dobré přírůstky a zcela dostatečné vyzrávání letorostů. To vše bez ochrany proti vlhkosti či mrazu. Jarní, pozdní, mrazíky pistáciím také evidentně nečiní potíže, rostliny pomalu raší. Samotné rašení začíná relativně brzy, např. spolu s broskvemi, ale další vývoj je pomalý a v závislosti na teplotách. Velmi pozdní jarní mrazíky, roku 2011 a 2012, které zničily mladé přírůstky jedlí i smrků, ve stejné lokalitě pistáciím nijak neuškodily.

 

Literatura obecně udává nižší mrazuodolnost pro kulturní odrůdy pistácií. S jejich odolností a pěstováním máme dosud malé zkušenosti. Nicméně pro dostatečnou odolnost k našim zimám svědčí zejména tyto údaje. Semenáče kulturních odrůd jsou dle našich zkušeností i literárních odkazů velmi odolné. Pistácie je přes dlouhou tradici pěstování velmi málo prošlechtěná. Znamená to, že v kultuře jsou spíše selekce velmi blízké původním planým rostlinám. Rozhodně se nepěstují žádné hybridní odrůdy. Většina odrůd jsou místní staré odrůdy, případně jsou jim velmi blízké. Nižší mrazuodolnost konkrétních roubovaných rostlin by mohly způsobovat podnože jiných druhů pistácií – řečíků. Pro zvýšenou odolnost k některým subtropickým patogenům se používají jako podnože jinak velmi málo mrazuodolné druhy, jako P. atlantica, P. terebinthus, P. lentiscus. Nakonec i literárně uváděné údaje mrazuodolnosti pro kultivary (např. – 12 °C) by měly být dostatečné i na naše zimy. Domnívám se však, že zkušenosti ukáží podobnou odolnost, jakou lze vidět u semenáčů. První zkušenost s přezimováním mladých roubovaných rostlina na podnoži P. atlantica dopadly výborně i přes velmi silnou zimu 2011/2012. Odrůda Kerman i opylovač Peters přezimovaly bez jakéhokoliv poškození, bez použití přikrývky. Od té doby (až dosud, tedy do roku 2016) nedošlo u obou odrůd k žádnému poškození mrazy.

 

Pěstování

Pistácie je obecně velmi nenáročná. Vhodné jsou jak kvalitní hluboké půdy tak i kamenité a málo živné polohy. Zcela nevhodná jsou dlouhodobě zamokřená stanoviště. Naopak velmi vhodné jsou i extrémně suché polohy. Samozřejmou podmínkou je dobré oslunění. V horských oblastech, s krátkou vegetační dobou nemusí docházet k dozrávání plodů, ačkoliv by rostliny, zejména pod sněhem, netrpěli mrazovým poškozením. V takových podmínkách lze s mnohem větším úspěchem pěstovat pistácie v květináčích či prodlužovat vegetační dobu  ve fóliovém krytu či skleníku.

 

Semenáče pistácií již třetím rokem snadno přečkají naši zimu. Preventivně můžeme mladé rostliny na zimu zasypat listím. Roční přírůstky již druhým rokem ve volné půdě dosahují 80 – 100 cm. Zpočátku mají semenáče keřovitý charakter, brzy se však projeví terminální dominance jedné či dvou hlavních větví. Apikální dominance je výrazná vlastnost rostoucích výhonů, výsledkem je slabé větvení. Pupeny na větvích starších jak jeden rok mají zvýšenou tendenci opadávat, se stářím také přibývá poměr postranních pupenů ze kterých se vyvinou květenství. To vše limituje možnost každoročního řezu. Obvyklý je jen řez výchovný, tedy tvarování do požadovaného tvaru s vyšším či nižším kmenem. Přepokládaná velikost stromku v našich podmínkách je 1,5 – 2,5 m a šířka 1,5 – 2 m.

 

Kvetení počíná u semenáčů mezi 6 - 8 rokem. Jistým omezením při sázení semenáčů je oddělené pohlaví, které se dozvíme až po prvním květu. V praxi je tak nutné sázet více rostlin, s velkým štěstím minimálně dvě, obvykle tak 4 – 6. Pistácie, jak semenáče, tak odrůdy, mají sklon ke střídavé plodnosti, léta s dobrou a nižší úrodou se pravidelně střídají.

 

Roubované odrůdy kvetou 2 – 3 rokem. Výhodou je známé pohlaví, dřívější nástup do plodnosti o málo kvalitnější plody či lepší plodnost. Nutné je zakoupit minimálně jednu samčí a jednu samičí odrůdu, nicméně jeden samec v produkčních sadech opyluje obvykle i 10 - 15 rostlin. Jistou nevýhodou je vyšší cena roubovaných rostin, mladé 2-3 leté rostliny stojí obvykle asi 40-60 EUR, nutné je zakoupit minimálně obě pohlaví. Důvodem vyšší ceny je zejména velmi nesnadné množení. Odměnou za dobrou péči však je kultura vhodná na dlouhá desetiletí až staletí.

 

V případě pěstování v květináčích je vhodné rostliny na zimu umístit do mírně chráněných prostor. Promrznutí nechráněné rostliny i s kořenovým balem by zřejmě mohlo vést k úhynu, ačkoliv máme vyzkoušeno velmi dobré přezimování i v nechráněném květináči. Zimní teploty se mohou pohybovat nejlépe mezi – 10 °C a + 6 °C, opadané stromky vůbec nepotřebují světlo. Nelze-li kontejnerované rostliny uschovat, je vhodné kořenový bal – kontejner zakopat do země. Výhodou kontejnerovaných stromků je možnost přenášení na vhodná stanoviště, zejména možnost prodloužení vegetační doby na jaře či na podzim v teple za oknem či ve skleníku.

 

Vysoká odolnost proti zasolení je výborná vlastnost pro dlouhodobé pěstování v květináči. Jakákoliv péče o pistácii v kontejneru je přirovnatelná k pěstění oleandru či fíkovníku.  Velikost květináče má odpovídat velikosti a stáří rostliny, dopělé lze dlouhodobě udržet ve 20-ti litrových a větších nádobách.

 

V roce 2010, se našemu zahradnictví v Droždíně,  poprvé podařilo nabídnout jak semenáče pistácií, tak roubované odrůdy. V nabídce je nyní samčí odrůda Peters a samičí Kerman. Obě odrůdy jsou bezkonkurenčně nejpěstovanější jak v Evropě tak v USA. Kerman z roku 1936 má vysoké výnosy, velké plody, plodnost je střídavá. Peters je solidní opylovač s dostatkem pylu a dlouhou dobou kvetení. Je dosti obtížné zakoupit i jen vzorky jiných odrůd a dosud, kromě zmíněných odrůd máme jen dvě další pro další zkoušky.

 

Odrůdy dle literatury:

Austrálie: Sirora

Sicilie: Napoletana

Řecko: Aegina

Kypr: Lamarca

Izrael: Kastel, Rashti,

Turecko: Uzum, Kirmizi

Sýrie: Red Aleppo, Ashoury, Red Oleimy

Írán: Momtaz, Ohadi, Kalehghouchi

Kalifornie: Kerman